Dorostenky na posledním turnaji v Soběslavi zvládly obě utkání a jejich ztráta na čelo v tuto chvíli činí pouhý jeden bod.

Zastavme se nejprve u mužů a dorostenek. Obě družstva měla po druhém lednovém víkendu důvod k malé oslavě. Zaznamenala totiž 100. vstřelenou branku v letošním soutěžním ročníku. Jejich autory byli Tomáš Řezka a Pavlína Vaněčková.
 
Řezka skóroval v zápase proti Zhoři, konkrétně ve 40. minutě, kdy vyrovnával po přihrávce Dostála na 3:3 (Jihlava nakonec v divokém závěru ukořistila vítězství 5:4). „Rozehrávali jsme standardku zhruba dva metry za velkým brankovištěm. Kapitán mi řekl, abych to vystřelil. Jindra Dostál mi ťuknul balonek, já z otočky vystřelil, a pak už jen koukal, že se vlní síťka,“ popsal svoji trefu.

Jaký je to pocit, být „stovkařem“? „Dobrý, ale spíše z toho pohledu, že jsme dlouho nemohli vyrovnat, a tímhle gólem se to povedlo,“ podotkl s šestnácti kanadskými body (11+5) aktuálně pátý nejproduktivnější hráč jihlavského kádru, jenž se logicky nevyhne „drahému“ zápisnému. „Nějaké to placení určitě přijde, protože spoluhráči se o tom gólu zmínili všude, kde to šlo. Z toho už se jen tak nevyvlíknu,“ smál se Tomáš Řezka.
 

Stá branka dorostenek z hole Páji Vaněčkové byla ještě pikantnější, jelikož její autorka v daném zápase proti českobudějovickým Štírkám (výhra 15:1) zvyšovala na 10:1. „Mám z toho gólu radost. Nikdy se mi nepoštěstilo, abych vstřelila stou branku. A vůbec jsem nevěděla, že to stá branka byla. O to je má radost větší,“ řekla nejproduktivnější hráčka jihočesko-vysočinské skupiny, která si ze Soběslavi odvezla 12 kanadských bodů (6+6).

Dorostenky FBŠ znovu potvrdily svoji velmi dobrou formu. „Už během první třetiny bylo vidět, že jsme dobře připraveny, a jdeme si pro vítězství. Potřebovaly jsme získat šest bodů, což se podařilo. Myslím, že výkonem jsme udělaly radost naší trenérce, která se turnaje v Soběslavi nemohla zúčastnit,“ dodala Pavlína Vaněčková, jejíž peněženka v souvislosti s jubilejní trefou zatím nijak nezchudne. „S holkama jsme se o tom nebavily.“

 
Zastavme se rovněž u vystoupení žen na východě Čech, kde čelily Jaroměři (prohra 3:7), respektive Hradci Králové (vítězství 4:3 v prodloužení). Jihlavanky, do jejichž kádru zasáhly studijní povinnosti a zranění, odehrály oba dny pouze v devíti lidech. Fyzicky náročný víkend absolvovaly hlavně obránkyně, které se točily ve třech.

„Přiznám se, že od čtvrtečního tréninku jsem měla obavy, jak to zvládneme, ale nebylo tak zase až tak hrozné. Utkání s Hradcem se mně osobně hrálo dobře a síly i byly. S Jaroměří to už bylo o trochu horší. Tam byla únava, zapříčiněna možná i dlouho cestou, ke konci zápasu velká,“ svěřila se obránkyně Markéta Hubatová.

Jak viděla oba zápasy?
„S Jaroměří jsme zpočátku hrály vyrovnanou partii. Měly jsme mnoho brankových příležitostí, které bohužel neskončily gólem. Soupeř měl perfektní střely, a rozhodlo to, že jsme ty hráčky nestačily včas pokrýt a zakončení zblokovat. Navíc ve třetí třetině na nás dolehla únava. Měla jsem i pocit, že jsme odcházely do šatny už po páté inkasované brance.“

A vystoupení v Hradci Králové?  „O poznání lepší utkání, tvrdý a vyrovnaný boj. Bylo na nás vidět, že z „výletu“ nechceme odjet s prázdnou, takže jsme bojovaly až do konce. Ukázalo se, že když chcete, a dáte do toho všechny síly, můžete porazit každého soupeře. A nebýt zbytečných námazů, mohly jsme si odvézt plný bodový zisk.“

Mezi zápasy si Markéta Hubatová našla chvíli pro svůj oblíbený koníček, stále více se rozmáhající geocaching (více o této činnosti zde:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Geocaching). V nedělních dopoledních hodinách, kdy se většina jejích spoluhráček teprve probouzela, už špacírovala po Jaroměři s navigací v ruce a hledala ukrytou „kešku“ (pokladničku). Nakonec jednu ulovila.

„Proč se tomu věnuji? To víte, já vám to povím, a začnete to dělat taky,“ smála se. „Je to úžasný pocit, když v přírodě objevíte něco kouzelného. Některé „kešky“ zavedou člověka na místa, kam by se jinak nepodíval, a ještě se o tom místě něco dozvíš. A nalezení „pokladu“ je příjemný bonus navíc,“ vysvětlila Hubatová.