Mladá naděje se vypravila do Ostravy, kde absolvovala jednodenní kemp s dívčí juniorskou reprezentací. Talentovaná florbalistka z FBŠ Jihlava se podělila o své dojmy z první podobné akce v životě. 

První dojem je jen jeden. Mnohdy na dlouhou dobu formuje názor na druhého člověka či situaci. Na úvod se tedy nešlo nezeptat, co Kája prožívala, když do černého města přijela. „Když jsem dorazila před ostravskou ČPP arénu, na mysl se mi vkradlo, že to tady tedy rozhodně nebude taková pohoda, jako tomu je v klubu. Věděla jsem, že tady půjde o něco víc. Pochopitelně jsem byla nervózní a měla trochu obavy, co mě vlastně čeká a jak to celé bude probíhat. Naštěstí to ze mě hned na začátku prvního tréninku spadlo,“ svěřila se s pocity, které zažívala při příjezdu.


Celé akci šéfoval nově zvolený trenér juniorek Tomáš Martiník. Šlo o první kemp v rámci nového cyklu, šanci dostal širší okruh florbalistek. Rozfázoval ho do dvou částí. V sobotu se v Praze představily holky z Čech. V neděli se do Ostravy sjely pro změnu Moravanky. „Trénovaly jsme v neděli, měly jsme celkem dvě tréninkové jednotky. První byla zaměřena na individuální herní činnosti jako je technika hole, střelba či přihrávky. Druhá byla herní. Trenéři nás rozdělili do týmů a jen se hrálo. Testy, které se standardně na reprezentačních akcích provádí, žádné nebyly. Musím uznat, že se nám všem ulevilo,“ popsala ve zkratce průběh ostravského soustředění národního týmu.

Jak to bylo s trenérským obsazením? Měl trenér široký realizační tým k ruce? „S panem Martiníkem, který akci vedl, přijely i dvě asistentky. Jedna z nich, výborná gólmanka Lenka Kubíčková, se starala výhradně o brankářky,“ odhalila trenérský triumvirát.

Karolína už v minulosti absolvovala kemp talentované mládeže v Jičíně. Nejela tedy do úplně neznámého prostředí. Přesto. Potkala v Ostravě plno nových tváří? „Předně musím podotknout, že kolektiv holek byl skvělý a všechny se bavily navzájem, což vytvořilo dost pozitivní atmosféru. Potkala jsem tam řadu známých tváří, ale i plno nových lidí. Výborně jsme si rozuměly. Holky se povětšinou znaly ze škol, výběrů či klubů. A já, i když jsem prakticky jako jediná přijela z daleka, jsem se tam cítila dobře. Všechny jsme se hodně nasmály,“ rozplývala se.

Jaký má tedy jihlavská naděje celkový dojem z ostravského soustředění? „Rozhodně pozitivní. Všechna cvičení mě bavila, vždy jsem se snažila dostat ze sebe to nejlepší. I když uznávám, že ne vždy se to dařilo. Za podané výkony na akci se podle mě rozhodně nikdo stydět nemusí. Všechny jsme v hale dřely na sto procent, a to i za ne zrovna příjemných podmínek, teploměr totiž ukazoval 28 stupňů, což se na výkonech negativně projevovalo.“

Celý rozhovor se nesl v pozitivním duchu, a tak lze tuto odpověď asi předpovídat. Přála by si reprezentantka Petrlíková pokračování své kariéry v této generaci národního týmu? Pomohla jí tato akce v osobním herním růstu a rozvoji? „Určitě bych chtěla ještě nějakou podobnou akci absolvovat. Dá mi to do budoucna hrozně moc. Při spoustě cvičení jsem poznala, kde mám mezery a nedostatky a na čem tedy musím pracovat, resp. na co se zaměřit. Ta cvičení byla jednoduchá a myslím si, že je lze provádět prakticky kdekoli,“ měla jasno.

Na závěr jsme Káju požádali, aby otipovala své šance na další působení v reprezentaci. Jak to tedy sama vidí? „Sportovně uznávám, že na probojování se do další fáze je potřeba hodně přidat. Konkurence je hodně silná. Ale motivují mě slova trenéra Martiníka, který řekl, že pokud se nám nepodaří dostat dál hned, vůbec to nevadí, protože nás budou pozorovat v průběhu celého dvouletého cyklu až do roku 2018. Do té doby může být všechno jinak a třeba se posunu na takovou úroveň, že se do závěrečného kádru probojuju a splním si sen v podobě účasti na vrcholné akci,“ culila se při poslední odpovědi.